Ostrava je místem, kde jsem se narodila, vyrostla, stěhovala se do různých jejich částí a uvidíme, co přinese další působení v Ostravě, nebo kam mě vítr zanese. Díky tomu jsem Frýdlantské mosty navštěvovala od dětství, jelikož sloužily a stále slouží jako jeden z ostravských dopravních uzlů.
Jejich ponurost, ale zároveň krásu jsem začala objevovat až od svých 15 let, kdy se pro mě Náměstí republiky stalo místem, kterým jsem procházela v různých denních i nočních hodinách na své první brigády, následně jsem s kolegy trávila i spoustu času v baru Metro, ať už na obědě nebo později na popracovním pivě.
Podchod celou dobu vnímám jako něco nebezpečného, ale zároveň fascinujícího, jelikož zde můžeme najít různé osudy lidí, ať jsou to lidé spěchající do zaměstnání, osoby cestující z blízkého nádraží, rodiče s dětmi, či lidé bez domova. To vše se snoubí na velkém prostoru, který (doufám) tento happening alespoň na krátký čas oživí, prozáří a ukáže, že i na takovém zvláštním místě může vzniknout hezké umění.
Karolína Krajdlová