“Jedeme do Ostravy” je věta, která pro mě znamenala zachvění těla a spustila obrovskou radost s pocitem těšení se na výlet. Pocházím z malé a klidné vesničky u Opavy, ale mé kroky už od puberty pádily do Ostravy. Ostrava je můj dětský sen. Teď už splněný. Městský život, podnikatelé, ženy s kariérou, malé byty k životu a kavárny na každém rohu. Shon, ruch, šrum městské dopravy a anonymita. Rychle plynoucí čas i život. Kafe a croissant po cestě do práce někde v podchodu s módním magazínem pod paží pro mě v očích dítěte byl znakem dospělosti.
Když jsem opustila tento pohled a zjistila, že Ostrava nabízí nejen krásná zákoutí města, rozkvetlé promenády vybízející k procházce, ale i umělce v ulicích, kteří atmosféru města probouzí k životu a vůně kafe a croissantů se táhne všude jinde, než právě z podchodu.
Ten podchod Frýdlantské mosty je v mých očích studený, zlý a nekomfortní. Denně se v něm protne tisíce osudů, které se odtud “distribuují” do celého města. Potkává se láska, přátelství, ale také nenávist, strach a spěch.
Zastavme se, usmějme se na lidi, než nasedneme na svou linku s cílem.
Udělejme z podchodu aspoň skrz tuto akci lepší místo.
”Další zastávka” 12.-13.5. FRÝDLANTSKÉ MOSTY, MULTIŽÁNROVÝ UMĚLECKÝ HAPPENING.
Daniela Krupová
Autorka IG profilu OstravaCze