Jsem původem z Ostravy, přes 10 let jsem žila mimo ní a nyní zde opět žiju. Ostrava nikdy nebyla v mých očích vnímána jako město, kde bych chtěla žít a myslím si, že tu nakonec ani nezůstanu. Přesto je moje a mám ji moc ráda. Do Brna a Prahy má Ostrava hodně daleko, ale Brno a Praha na Ostravu nemají a nikdy ani nebudou mít.
Frýdlantské mosty jsou důležitou spojkou většiny Ostraváků a všeobecně všech dojíždějících z okolních měst a vesnic. Pro mnohé z nich je Podchod každodenním prostorem, kterým musí projít, aby se dostali do práce nebo do školy. Pro mě osobně Podchod dlouho nepředstavoval důležitý průchod, neboť jsem se vždy pohybovala v jiných zónách Ostravy. Dokud jsem nezačala reálně v centru Ostravy žít…
Podchod je pro mě zhmotněním rezignace – osobní, společenské, sociální, ekonomické, architektonické atp. Není to prostor, který navštěvuju ráda. A necítím se v něm bezpečně ani tehdy, když jím projdu se svým klukem. Podchod je zaplivaný, škaredý, negativní, má temnou energii a špatné klima. Přesto má něco do sebe, svůj unikátní genius loci a takových míst v Ostravě, které chátrají s tichým respektem ostatních, je celá řada.
Podchody obecně kdekoliv jinde na světě jsou nepříjemnými zónami. Vlézt, rychle projít a ještě rychleji vypadnout. Ideálně s hlavou dolů. Dle mého názoru zbytečně. Stojím si za tím, že prostředí, v němž se pohybujeme, ovlivňuje velmi signifikantním způsobem naše psychické rozpoložení. Veřejný prostor jako je náš Podchod může rozhodně vypadat jinak a lépe. Právě tímhle směrem chceme mířit s naší akcí Podchod. Změní se něco?
Kristýna Mariáková
Člen realizačního týmu Podchod